Čas... plyne, ať chceme nebo ne...

19. března 2014 v 9:10 | Aurélie |  Úvahy/ K zamyšlení + psychologie
Čas plyne... nikdo mu neporučí. Skoro pořád jsme ve vzpomínách v minulosti a v plánech v budoucnosti. Přemýšlíme, jaké by to bylo, kdyby jsme něco udělali jinak... a já si pokládám pouze otázku "Proč?". Proč chcete změnit minulost? To opravdu věříte, že svého cíle dosáhnete pouze jednou cestou, že jinak prostě uprostřed the end a pohoření? No, pak se teda nemůžu divit, že všichni okolo jsou tak často v depresi a stresu (i když nechci, tak i já jsem tohoto davu někdy součástí). Být věčně ve strachu, že momentálním rozhodnutím si zničíme celý zbytek života, je prostě hnus.

Cest k cílu je více... vždycky je více způsobů, jak něco udělat, tak proč by měl být život vyjímkou? Vždycky je více způsobů... některé snažší, jiné těžší, občas i skoro nesplnitelné, ale jsou. A to, jak moc se povedou, záleží na snaze, která je vynaložena. Nic není zadarmo. Čím víc se do něčeho dá, tím více se dostanete... jako příklad bych mohla uvést tanečníka.

Od malička má sen být co nejlepší, a proto taky skoro všechen volný čas tančí. Nemusí chodit do tanečních, protože na to každý nemá, stačí jen se začít trochu kroutit při rytmu. Když toto bude dělat přes 10 let, tak určitě bude moci tančit a má opravdu šanci tím tanečníkem se stat. A na druhé straně je tu někdo, kdo má sen být tanečníkem, ale nic pro to nedělá. Prostě čeká, až mu najednou spadne před oči příležitost, protože je dost líný něco dělat sám - to raději řekne "To nejde." Jenže to je odpověď, pro kterou mám synonymum. "To je lenivost." Všechno totiž jde, když se chce...

Nezáleží, jak dobré podmínky k něčemu máme, ale jak je využijeme. Protože někdo může mít před sebou milion fanoušků, ale pokud je ignoruje a neřeší to (neváží si toho), tak mu to nijak nepomůže. Mnohem lépe je na tom někdo, kdo jich má pár, ale váží si jich.

Proto si myslím, že člověk, který se opravdu snaží, a není mu jedno vše okolo, najde cestu k cíli, protože hledá, nevzdává se. Tento člověk by určitě neměl řešit, že se k cíli nedostane... to by měl spíše ten, kdo nic nedělá, ale z vlastních zkušeností vím, že těmto lidem je to jedno. A to je právě ten paradox - lidé, kteří to nemusí řešit, to řeší, a ti, co by to měli řešit, to nedělají.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milenne Milenne | Web | 19. března 2014 v 19:27 | Reagovat

Ano, souhlasím! :D
Opět dobrá myšlenka k zamyšlení, myslím, že by se o tom dalo hodiny diskutovat, ale tvůj článek to dokonale vystihl! :)

2 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 19. března 2014 v 21:07 | Reagovat

Ano, všechno jde, když se chce :)

3 niki-chan niki-chan | Web | 20. března 2014 v 8:42 | Reagovat

dobrý námět k zamyšlení, ale on někdy nejde se úplně vyvarovat zlých pocitů, ale jak říkáš, každý cíl má x cest, které k němu vedou, takže se tam dá dojít, jen chtít...

také mám s lapačem takový klidnější pocit ;)

4 Luss^^ Luss^^ | Web | 20. března 2014 v 10:57 | Reagovat

Máš naprostou pravdu. Mám kamošku která ráda tančí ale rofiče ji nechtějí zaplatit studio a ona je kvuli tomu naštvaná. Já to nechápu. Vždyť může tančit doma nebo se o to alspoň pokušet protože na youtube je plno videii k inspiraci. Jenomže ona asi prostě nechce. Užasná uvaha perfektně jsi to vystihla.

5 enes-blog enes-blog | E-mail | Web | 20. března 2014 v 17:34 | Reagovat

moc krásné téma. Se vším je to pravda, je několik x cest na kterou se můžeš dát. Minulost je to co bylo, každý může svojí pověst změnit budoucností.

6 Aurélie Aurélie | Web | 20. března 2014 v 20:30 | Reagovat

[4]: i já znám pár takových lidí... a pokud je odradí od toho nechození do umělecké školy, tak pak si pouze pokládám otázku, jestli je to vůbec opravdu bavilo... umění přece není o tom, že chodíme do ZUŠky, ale o tom, že tím trávíme rádi volný čas...

7 Ami Ami | E-mail | Web | 22. března 2014 v 17:19 | Reagovat

Nádherné! Moc krásná a povedená pravdivá úvaha!

8 Kačíí Kačíí | Web | 22. března 2014 v 17:46 | Reagovat

Krásná úvaha, moc se mi líbila :) :)
a souhlasím s tebou :)

9 Evushka Evushka | Web | 26. března 2014 v 13:19 | Reagovat

Ja som popravde ten lenivý typ človeka :D Ale napriek tomu, že som lenivá, mám aspoň odhodlanie do niečoho sa pustiť a ísť ďalej, aj keď s odretými ušami. Ako je teda moja škola. Inak k tej minulosti, ja vždy skôr vravím, že minulosť je tu na to, aby sme sa z nej poučili, prítomnosť je to, čo je teraz a veľa toho v prítomnosti nezmeníme, lebo prítomnosť je len okamih, preto treba myslieť na budúcnosť, pretože tým, čo urobíme teraz ovplyvníme našu budúcnosť. Netreba žiť pre prítomnosť, pretože tá je v okamihu minulosťou, treba žiť pre budúcnosť. :)

10 sliki sliki | Web | 30. března 2014 v 20:07 | Reagovat

Neměla bys zájem znovu vytvořit něco z grafiky a zapojit se u mě na blogu do grafické soutěže (není to primárně na shánění hlasů) :)
Sliki

11 Milenne Milenne | Web | 31. března 2014 v 20:58 | Reagovat

Ahoj, mohla bych tě poprosit o hlas pro Claru? :D
Když tak díky! :D
http://blog.blog.cz/1403/vyberte-blogera-pro-rozhovor#komentare

12 Candis Candis | Web | 11. dubna 2014 v 10:17 | Reagovat

Pani, moudra slova. Asi se vsim s tebou souhlasim. Nevim, kam bych se pocitala ja (mezi lenivce x mezi drice), asi tak nekde mezi =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama