9.1.2014... my jsme snad našly čtyřlístek

17. ledna 2014 v 3:11 | Aurélie |  Deníčkové perličky
Opět jsem našla ve svém životě perličku, o kterou bych se s vámi chtěla podělit. Týká se nás obou - i Agnès.

Jako každý den, jedeme do školy autobusem... jenže s tím rozdílem, že první hodina odpadá, takže máme o hodinu více volna. Vzhledem k tomu, že máme možnost jít do zkušebny, šly jsme tam. Já jsem si sedla k bicím (i když jsem v kapele momentálně klávesistka - bicí mě ale prostě strašně baví a byly potřeba) a Agnès si vzala kytaru. Touto zábavou jsme strávili asi hodinu. (Další den jsme udělali duo bicí, protože tam máme dvoje bicí - zkouší tam více kapel - a to pak teprve bylo něco... přes 10 minut v kuse :D). Škola nám začínala němčinou. Na tu jsme dělené. Přesto vím, že obě jsme byly v té hodině strašně mimo. Agnès si u tabule vzala fixu na interaktivní tabuli a divila se, proč na normální nepíše. Já jsem nechápala, co mám přečíst, přestože jsem to měla přes sebou a všichni to po mě řvali.... no, co no... prostě jsme byly obě mimo. Pak byla chemie... ta nás probudila jako studená sprcha (nebo aspoň mě). Psali jsme totiž test a já jsem ho nemohla zvorat, protože mi vycházelo mezi. A nezvorala jsem ho! :). Zeměpis a dějepis, které byly potom se nesly v poněkud nezajímavé atmosféře. Klasická školní hodina. A následovala polední přestávka... při té jsme obědvaly a pak kecaly. Asi 5 minut před poslední hodinou, která byla po obědě, Agnès zjistila, že nemá úkol, tak si ho rychle začala dělat. Měla velké štěstí, že se učitelka zakecala na chodbě. :D


Konec školy znamenal cestu na autobus a následná cesta do ZUŠky. Během cesty autobusem se Agnès dozvěděla, že bude mít peníze na elektrickou kytaru (možná i elektro-akustickou), takže jsme obě jásaly. Zatím jsme si totiž na koncert musely půjčit a snáněla se dost těžko.
Tím ale naše štěstí nekončilo. Agnès se chtěla přihlásit do zpěvu a povedlo se jí to - a to jen díky hodnému ředitely. Já jsem dostala možnost se v komorní hře (která navazuje na mou hodinu keyboardu) učit se na bicí a popřípadně i kytaru. Navíc mi učitel slíbil, že mi půjčí buben šroťák (základní buben sestavy) s paličkama. Že se mu stejně doma jen válí.
Pak už byl večer a obě jsme jely domů, takže se nic zajímavého nestalo.

Pořád z toho dne nemůžu... tolik štěstí v jednom dni... prostě wow. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pisatelka Pisatelka | Web | 17. ledna 2014 v 14:10 | Reagovat

Ty se tak máš :)

2 Luss ^^ Luss ^^ | Web | 17. ledna 2014 v 21:12 | Reagovat

Pani tak to mě chemie taky vždycky probudí.Jinak zušku miluju chodím tam a chápu jak musela být šˇastná když ji vzaly a taky mít vlasní kytaru. Woow!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama