8. Kapitola - Nečekaná situace

3. ledna 2014 v 3:11 | Aurélie |  Rozsudek za odlišnost

Tentokrát trochu po kratší sobě jsem si našla čas na další kapitolu. Věnuju se teď dost Temnotě ve Světle, ale nebojte - tuto povídku dopíšu. To bych neudělala.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

A velký den nastal. Nastal den, na který se Atilla celé prázdniny těšila. Den, kdy dostane šanci na lepší život.
'Ne, ne, nesmí mi autobus ujet.' Opakovala si pořád v hlavě při ranním chystání. V 15 minutovým náskokem vyšla na autobus. Trochu toho litovala, ale pořád to bylo lepší, než aby jí ujel.

"Atillo, Atillo!" křičela na ni Valencia, když Atilla vešla do budovy.
"Co je? A netvař se, jako by se nic nestalo... " osopila se na ni. Šel v tom slyšet i menší nádech smutku.
"Celé prázdniny jsem byla pryč, omlouvám se, že jsem ti to neřekla. Stejně bych na tebe neměla čas, tak jsem ti mobil ani nebrala..." omluvila se Valencia.
"Dobře, ale mobil si mi vzít mohla..." odpověděla jí Atilla. Poté se rozhlédla po chodbě a zjistila, že se to tu pomalu vylidňuje. Všichni směřovali do tělocvičny, kde se chystá uvítání nových studentů, jak se dozvěděla na internetu.
"Pojď, ať to stihneme!" vykřikla na Valenciu a tahala ji směrem k tělocvičně.



"Pojďte prváci, musíme si pohnout." Popoháněla celou třídu učitelka.
"Ještě bude jedno vystoupení, a pak jdeme na řadu." Oznamovala jim.
" ... a teď vystoupí Magnus Arkelly se svým Rock Baletem...." šlo slyšet přes celou tělocvičnu. Konec zanikl v potlesku publika. Holky byly zvědavé, kdo si takový potlesk zaslouží, proto se koukly ze zákulisí nenápadně na podium.
"Wow..." vydaly pouze ze sebe holky. Nic podobného - tak originálního v životě neviděly.
"Pohněte, pohněte, už půjdeme, seřaďte se podle abecedy," křičela na spolužáky učitelka. Holky popošly zpátky ke třídě a v tichosti ne vřadily.


"To bylo ale vystoupení." Podotkla Atilla, když vycházela z tělocvičny.
"To mi povídej... nic podobného jsem v životě neviděla. Zajímalo by mě, jestli sem taky chodí." Odpověděla jí Valencia.
"Byl to Magnus Arkelly z kvinty (něco jako 1.B)," přidala se do rozhovoru nějaká černovláska.
"Ty ho znáš? Kdo vůbec jsi?" vyhrkly na ni dvojhlasně.
"Jsem vaše spolužačka Monika," odpověděla jim. V tu chvíly se cítily holky trapně, protože tu holku si z představování vůbec nepamatovaly. Nic ale k tomu raději neříkaly.
"Bydlí ve stejném městě jako já, chodila jsem s ním na 1. stupeň," dodala Monika, aby protrhla ticho.
"Od mala chodí do tanečních. Jeho rodiče učí v taneční škole." Přidala ještě k svému popisu Magnuse. Poté zazvonilo a začala jejich opravdová první hodina na této škole.

"Ahoj holky, viděl jsem vás u mého vystoupení." Řekl Magnus, když k holkám přes půl chodby doběhl.
"Aha... promiň, jestli tě to rušilo." Reagovala na jeho větu Atilla.
"To ne, jen to bylo velice zajímavé." Odpověděl.
"Kde vězíš, Magnusi?" vykřikl nějaký kluk na něj.
"Už běžím, Mirku." Odvětil mu.
"Už musím holky, oni jsou neodbytní." Řekl na rozloučenou a utíkal za Mirkem. Holky se jen s úžasem na sebe podívaly a raději šly do třídy na další hodinu. Po cestě se ještě bavily o jeho divném chování, ale ve třídě už to raději nerozebíraly. Shodly se jen na tom, že s ním bude ještě hodně zábavy a nevšedních událostí.


"Tak jak bylo ve škole?" Přivítala Atillu doma máma.
"Ale celkem dobře, dalo se to." Odbyla ji.
"Máš tam nějaké nové kamarády?" Nenechala se odbýt a pokračovala v jejím 'výslechu'.
Atilla přemýšelela, jak jen to zaonačí a pak jí napadlo: Jo, nějaká černovláska- Monika. S tou jsem se dost bavila. A přišla sama od sebe."
"No vidíš. Možná konečně to bude v pohodě." Řekla s úsměvem její mama a uvolnila ji cestu do pokoje. Tam v první řadě zapla notebook. Se zděšením zjistila, že na Facebooku má asi 25 žádostí od lidí z gymplu. Pomalu si každou z nich procházela, zkoukama, kdo to vůbec je. Zastavila se u jedné - 'Magnus Arkelly". Nečekala, že by od tak populárního člověka mohla dostat žádost, ale z nějakého důvodu se jí to velice zamlouvalo a přidala si ho do přátel. Normálně se s takovými nafoukanými lidmi nebavila, jenže on byl svým způsobem jiný než všichni ostatní.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lussy Lussy | Web | 3. ledna 2014 v 10:28 | Reagovat

Ou že by s toho byla ještě láska? To by bylo docela zajimavé. Těším sse na další kapitolu,třeba na téhle škole bude oblibená ona.

2 Kačíí Kačíí | Web | 3. ledna 2014 v 14:35 | Reagovat

Tak to bylo úžasný.... Magnus vypadá fakt dobře... moc se těším na další kapitolku... :) :)

3 Milča Milča | Web | 3. ledna 2014 v 20:58 | Reagovat

Konečně se jí začíná vést, jen tak dál! :D

4 Violett Violett | Web | 19. března 2014 v 22:51 | Reagovat

Souhlasím s Milčou... Konečně má opět štěstí v kapse :D

5 enes-blog enes-blog | E-mail | Web | 20. března 2014 v 18:08 | Reagovat

přesně jak píše milča, konečně má štěstí na dosah, jinak Magnus vypadá docela dobře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama