Motivace neboli vědět za co/pro co bojovat

26. listopadu 2013 v 3:11 | Angelique |  Úvahy/ K zamyšlení + psychologie
Zamýšleli jste se někdy, proč ve všech pohádkách, filmech vyhrává dobro? Většina lidí řekne, protože dobro je dobro. Pro mě to ale není vysvětlení ani z části - jak můžete odpovědět, protože to tak prostě je? Vždyť to není ani smyslupná odpověd, natož aby v sobě skrývala vysvětlení.
Když jsem se nad tím více zamyslela, tak jsem našla mezi tím vším souvislost, kterou ojediněle někde můžete zaslechnout: "Protože vím, za co bojuji." Nejdůležitější je důvod - proč to vlastně děláme. Pokud ho víme, tak nám na něm totiž záleží a pak se i více snažíme, což lze souhrně označit jako motivace. Motivace je něco, na čem stavíme celý svůj život. Ať už motivaci v podobě nezklamu druhé nebo pak se budu mít díky tomu lépe nebo jakoukoli jinou. Proto všude vyhrává dobro - má motivaci a ta pramení z emocí a svědomí, takže ji zlo, co je v pohádkách bezcitné a bezohledné, mít nemůže.


Když se zaměřím na velké životní motivace, tak se mi hned vybaví člověk, který jde po stopách rodiny, jelikož je nechce zklamat. Nebo někdo, kdo má jako motivaci jiného člověka - zpěváka, herce a nebo i někoho, kdo se mu líbí. A také někdo, kdo se setká s člověkem, který měl stejný problém a dostal se z toho. V prvním případě mi to připadá až moc nesvobodné. V druhém případě to schvaluji (pokud nepůjde o imitování nebo větší kopírovaní). A v posledním je to nejlepší. Daný člověk totiž má možnost vidět, že ono to opravdu jde. Jediné, co ho dělí od cíle se on sám a to se dá vždycky změnit. Tato motivace je také podle mého názoru nejsilnější.

Existují vůbec věci, které děláme bez motivace? Určitě ano, ale není jich zas tolik. Je to takový typ věcí, co děláme unudění a odfláknem to. Věci, které děláme spíše z povinnosti. Nepletla bych ale do té kategorie věci, co děláme z naštvání. U toho je totiž motivací naštvanost a další podobné vlivy. Bezmotivační věci bývají nemastné a neslané.

Motivace v podobě destrukce(=ničení):
Jako takový klasický příklad uvedu událost, kde funguje akce a reakce. Někdo vás naštve a vy ho za to chcete zničit, něco mu udělat. Typická reakce na většinu takových událostí. Nevím jak vy, ale já v ni tu motivaci vidím.

Motivace v podobě konstrukce (=tvoření):
Tady uvedu jako příklad podobný začátek, ale s jinou rekcí: Někdo vás naštve a vy díky tomu se budete snažit být lepší. Jestli je tato reakce typická, záleží na okolnostech a asi i povaze člověka.

Ne nadarmo se říká, že svým nepřátelům máme děkovat za všechno špatné, protože díky tomu špatnému se z nás stávají lepší lidé, mnoho si toho uvědomíme a taky nám dodávají i nějakou tu motivaci občas. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pisatelka Pisatelka | Web | 26. listopadu 2013 v 15:46 | Reagovat

Donrá úvaha nikdy jsem o tom nepřemýšlela.

2 Ami Ami | E-mail | Web | 26. listopadu 2013 v 16:28 | Reagovat

Souhlasím, je to pěkná úvaha, mně ani nevadí, že to vždycky končí dobře, protože pak bych vybulela tolik slz, že by z toho vznikl rybníka a to je ještě málo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama