"S tebou se nebudu bavit, vyznáváš jiné náboženství"

30. října 2013 v 3:11 | Angelique |  Úvahy/ K zamyšlení + psychologie
Ať už se podíváme na jakékoli období (a klidně i epochy) lidstva, v každé se vyznává nějaká nábožensví. Od starověku existují doklady, že se kvůli náboženství vraždilo - upalovalo, věšelo... Lidé prostě nedokázaly příjmout, že někdo vyznává jiné náboženství - jiného boha/y. Mysleli si, že ostatní náboženství jsou tak zcestné, že jejich vyznavači nemají právo žít. Že to 'svaté' je to jejich. Někteří mají za to, že je to už dávná minulost, jenže bohužel není. I když to v dnešní době není tak moc razantní (nepočítám teď Asii - ty nekonečné války), tak nějaké ty "boje" tu jsou. A pokud to nechcete nazvat boji, tak vytlačením z kolektivu. Představte si třeba studenta Základní školy jako křesťana (nemyslím teď toho, který bude o přestávce citovat bibli a bude svatoušek - obyčejného člověka ale křesťana). Jen díky jeho vyznání bude automaticky vytlačen z kolektivu a jen horko těžko se do něj bude dostávat zpět. A pak že v této zemi je svoboda víry... jak chytré a vystihující zákony to jsou (lepší by tam bylo tolerance, jelikož ta je u většiny případů porušována)... ti nahoře si utopicky myslí, že jen díky zákonům mohou dát státu nějakou tu hezkou nálepku... ale o tom zase někdy jindy, zpět k náboženství. Chci prostě říci, že většina lidí, kteří nejsou ateisty, pokud nechtějí dostat nějakou tu "nálepku odlišnosti", tak raději budou o své víře mlčet. Vyhnou se tímto případným problémům a nesmyslným otázkám nebo i posměškům okolí.
Jednou jsem byla svědkem něčeho takového - kdy se obyčejná odpověd na nevinnou otázku zakončila tak hnusnou poznámkou, že mi toho člověka bylo upřímně líto a toho, kdo to ze sebe vypustil bych nejraději zabila. Vždyť je každého věc, čemu bude věřit. Alespoň do tohoto mu nemusí druzí tak kecat a tak ho omezovat, no ne!?


A teď se to pokusím vzít trochu z jiného konce...
Nedávno jsem slyšela dost zajímavou větu, která mi nejspíš utkví v paměti do konce života. "Všechna náboženství jsou ve svě podstatě skoro stejná, liší se jen ta 'omáčka'". Každé náboženství úznává nějakého toho boha (křesťanství - Bůh (Hospodin), Wicca - bůh = já...). Každé náboženství nás nabádá, abychom dělali správné věci (křesťanství - Desatero, Wicca - Čiň, co chceš, ale neubliž....). A i když se kouknu na ateisty, tak i ti mají své "Destatero" - jak by křesťan řekl... nebo spíš miliontero - zákony. Co tím chci řici? Že vlastně lidé, kteří vyznávají konkrétní náboženství, jsou vlastně souzeni za tu 'omáčku' toho náboženství a ne za hlavní myšlenku, která je pro všechna náboženství stejná, protože pokud by to tak nebylo, tak nejsou takové rozbroje mezi lidmi s různým vyznáním.

Tak... doufám, že jsem vám trochu zamotala ty vaše hlavičky a donutila vás přemýšlet, protože já jsem nad tímto tématem strávila dost dlouho, než jsem si utvořila vlastní závěry. Podle mě je důležité (a to nejen v náboženství) se snažit lidi pochopit a ne je odsuzovat.
-----------------------------------------------------------------------------
zdroj obrázku: http://home.zcu.cz/~kominhk/soubory/vse.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 30. října 2013 v 9:49 | Reagovat

Vážně si to krásně napsala :) Ty se nezdáš :) Náboženství jsme teď probírali v MKV...

2 Kačíí Kačíí | Web | 30. října 2013 v 18:32 | Reagovat

Souhlasím s Ami, je to krásně napsané asi jako všechny tvoje úvahy :) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama