1. Kapitola - Poprvé v nové škole

28. října 2013 v 20:42 | Angelique |  Rozsudek za odlišnost

"Tak a už je to tady" si řekla Atilla, když po zazvonění budíku otevřela oči.
Dnes byl den, kdy měla nastoupit do nové školy, což znamená nový kolektiv, podmínky, učitele.
Celá usměvavá se rychle oblékla, nasnídala a šla na autobus.
Jakmile nastoupila, sledovala, jak se zastávku od zastávky autobus začíná plnit. Nejvíce se soustředila na lidi v jejím věku, kteří by mohli být jejími nynějšími spolužáky. V hlavně se jí pořád honilo: "Mám někoho oslovit a začít se bavit? Vždyť ale nikoho neznám! Ale to tu mám zase sedět jak solný sloup?"
Nakonec zvítězila druhá možnost - sedět jako solný sloup.


A velká chvíle byla tady.
Atilla vešla do třídy a pozorovala své spolužáky, jak se na ni dívají.
Po menším záseku se rozhlédla, aby našla nějaké volné místo. Našla dvě, ale aniž by musela moc přemýšlet, sedla si vedle hnědovlasé holky, která se jí zdála sympatická a posoudila ji jako někoho, s kým by si mohla rozumět.
"Ahoj, já jsem Atilla" začala konverzaci Atilla.
"Jé, ahoj, já jsem Muriel" odpověděla hnědovlasá holka a ještě dodala: "Ty jsi ta nová, že?"
Atilla trochu zaskočená odvětila: "Ano, to jsem já."
"Jsi totiž hlavním předmětem debaty této třídy už asi... no on to už bude asi měsíc." řekla jen tak na doplnění Muriel.
"Co!?" se neurbánila ze sebe vydat Atilla spolu s šokovaným pohledem, čehož si už všimla celá třída a hned na ni byly upřeny pohledy ostatních
Atilla přemýšlela, jak tento trapas zachránit. A pak ji napadlo: "Tak, když už všichni na mě tak upřeně hledí, tak proč je nepozdravit?" A s kamarádským obličejem na ně zamávala a řekla": "Ahoj, jsem Atilla"

Po tomto krátkém divadélku zazvonilo a začala hodina. Ta se nesla překvapivě v dost vážné atmosféře.
Tu prolomila až velká přestávka. V tuto dobu skoro nešlo slyšet vlastního slova.
Atilla v dost dobré náladě se začala s Muriel bavit, která ochotně odpovídala.
Ovšem jen do té doby, kdy za Muriel přišla Klaudie. Ta dělala jakoby Atilla byla jen vzduch a aby toho ještě nebylo málo, tak navrhla: "Půjdeš se mnou do školního bufetu? Že jo?" "Samozřejmě, že ano." zareagovala Muriel
V tu ránu už Atille došla trpělivost a ozvala se: "Holky, můžu jít s vámi?"
Obě holky se na Atillu žalostně koukly a odpověděly: "No, víš... my jsme domluvené ještě s dalšíma holkama a nevím, jestli by jim to nevadilo."
Atilla ale pochopila, co se snažily zamaskovat. "Klaudie mě nesnáší, ale proč? A proč ji tak slepě Muriel poslouchá?"
Měla sto chutí jim říct, že se obtěžovat s lhaním nemusí, že ví o com jim jde, ale nechtěla být hned ta hnusná, tak odpověděla: "Aha, tak to nevadí. Půjdu se projít po chodbě nebo něco podobného."

Ovšem jeden pohled po třídě mluvil za vše. Skupinky jsou všude, a pokud se budu chtít někde vetřít, tak to nejspíš skončí jak tady nebo ještě hůř. "Budu radši sedět na mém místě a možná ke mně někdo přijde sám."
Pár lidí přišlo, ale podle typu konverzace to nevypadalo pro Atillu nějak nadějte. Všechny se totiž nesly v duchu: Měla si už někdy kluka? Máš s ním nějaké zajímavé příhody? Co diskotéka? Alkohol?
Atilla jako příznivkyně rocku a metalu jen žalostně poslouchala a znuděně odpovídala. Občas se pokusila nadhodit nějaké téma, ale vůbec se neuchytilo a hned se zamluvilo.
"Přeji si, abych našla někoho, s kým budu moci hovořit na normální úrovni o věcech, které mě zajímají."
"Už jsem těch problému přece měla dost! Proč musím být odlišná?" si Atilla řekla v hlavě.

Po prvních dnech ve škole, které se nesly ve stejném duchu se Atilla na celé odpoledne a večer zavírala v pokoji, kde dělala všelijaké věci, které ji bavily - hra na klavír, čtení, poslouchání hudby - a doufala, že se najde někdo nebo něco, co ji z tohoto odpoledního stereotypu vytrhne.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 diary-povidky diary-povidky | Web | 28. října 2013 v 21:19 | Reagovat

Úžasná povídka

2 Kačíí Kačíí | Web | 29. října 2013 v 9:34 | Reagovat

Tak tahle povídka mi přirostla k srdci, bez debaty úžasně napsané :) Docela hodně lituju Atillu, nechtěla bych být v její kůži :) :) Těším se na další kapitolku ;)

3 Lussy Lussy | E-mail | Web | 29. října 2013 v 11:13 | Reagovat

Ahoj spřatelime blogy? Kdyžtak piš tady http://story-one-a-milion.blog.cz/1310/spratelime-blogy

4 Týna Týna | Web | 29. října 2013 v 14:14 | Reagovat

Vypadá to na zajímavý začátek :)

5 Ami Ami | E-mail | Web | 29. října 2013 v 18:00 | Reagovat

Jé, je to nádherný, těším se na pokračování :-)

6 Lussy Lussy | E-mail | Web | 30. října 2013 v 11:02 | Reagovat

Tohle je opravdu krásně napsané. Připominá mi to mně :D
PS- Spřatelení blogu platí můžeš taky komentovat :)

7 enes-blog enes-blog | E-mail | Web | 6. prosince 2013 v 14:37 | Reagovat

Krásně napsané. Budu číst všechny kapitoly. :)

8 Milča Milča | Web | 2. ledna 2014 v 12:55 | Reagovat

Chudák Ati, Klaudie je ale pěkná mrcha! :O :D
Jdu na další! ;) :D

9 Violett Violett | Web | 24. ledna 2014 v 19:42 | Reagovat

Je mi jí dost líto a doufám, že si někoho najde. Napadlo mě, že je Klaudie dost velká mrcha...no uvidí se :D
Jdu na další ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama