Říjen 2013

Design #2

31. října 2013 v 20:20 | Angelique |  Blogové věci
I když se mi ten minulý dost líbil, tak jsem chtěla změnu. Ten minulý jsem dělala jako rozjezdový - trval asi 15 minut. Tento lay jsem dělala trochu déle... :) Fotku jsem použila z deviantartu, kde jsem jich asi 50 natahala do počítače a pak vybírala. Líbilo se mi jich tam dost, ale většina byla dost malá... nakonec zvítězila tato. I s barvami jsem spokojená, protože na modrou budu mít dost času přes zimu a žlutou nebo zelenou nechám na jaro. Můžete si na něm všimnout symbolu dvojité nekonečno, což bude takový symbol blogu. Myslím si, že i k názvu blogu se hodí - aeternitate je v latině věčnost. Citát jsem pro tento layout vybrala od Nighwish z písně Song of Myself. Připadá mi dost dobrý i tématicky - papír beze slov je mrtvý, inkoust bez básně nepodstatný, celý svět je mrtvý bez příběhů... bezohledná realita ničí duše. Jak se líbí vám?


Halloween, Halloween... pozastavil se někdo nad tímto svátkem?

31. října 2013 v 5:54 | Angelique |  Ostatní
Pro většinu mladých lidí je Halloween jeden z nejoblíbenějších svátku. Já mám na něm nejraději tu atmosféru, která ten den všude vládne a líbí se mi, že jsou domy a zahrady nějak ozdobené (teda jak které...). Ale už jen málokdo se zajímal o to, jak svátek vlastně vznikl a co představoval v minulosti.
Halloween též znamý pod názvem All Hallows' Eve (v originální staré verzi - All Hollows Eve) nebo All Saints' Eve znamená v překladu Večer všech svatých. Byl to večer, kdy se uctívali zemřelí.
Pokud chceme ale ještě dřívější význam, tak musíme zabrousit až ke Keltům, kteří tento svátek nazývali Samhain a znamenal Nový Rok. I u nich svátek souvisel se zemřelými - duše, které opustily tento svět se v ten den mohly vrátit a hledat tělo, které by ovládly. Vesničané si ale samozřejmě nepřáli být vlasněni duchy, tudíž ve svých domech uhasínaly oheň, aby byly chladné a nelákavé. Poté se oblékaly do různých strašidelných kostýmů, vytvářely různé strašidelné zvuky. A to všechno proto, aby duchy vystrašili a oni si šli hledat tělo jinde.

Kde to jsem...?!

30. října 2013 v 19:31 | Angelique |  Básně
Takový menší pokus o báseň. Zvolila jsem tématiku trochu do Halloweenu. Nebo spíš jsem pod tou tématikou začala psát. To kam se to dostalo už asi moc Halloween není.

Bojím se, křičím a vzlykám,
skoro na nic odvahu nemám.
Ohlédnu se, kde je můj stín,
je to pravda nebo sním?
Svíčky svítí a přeci je tma,
jsem jak loď, která se dotkla dna.
Ztrácím pojem o světě,
nedokážu se dostat ke své metě.
Pomoc hledám v tento temný den,
proč je to tak těžké jen!
Došla jsem o kus dál,
kde to stojím, co je tam?!
Pomalu ztácím naději,
mě přání se snad nesplní.
Koukám na růži před sebou
proč je tam - přede mnou?!

"S tebou se nebudu bavit, vyznáváš jiné náboženství"

30. října 2013 v 3:11 | Angelique |  Úvahy/ K zamyšlení + psychologie
Ať už se podíváme na jakékoli období (a klidně i epochy) lidstva, v každé se vyznává nějaká nábožensví. Od starověku existují doklady, že se kvůli náboženství vraždilo - upalovalo, věšelo... Lidé prostě nedokázaly příjmout, že někdo vyznává jiné náboženství - jiného boha/y. Mysleli si, že ostatní náboženství jsou tak zcestné, že jejich vyznavači nemají právo žít. Že to 'svaté' je to jejich. Někteří mají za to, že je to už dávná minulost, jenže bohužel není. I když to v dnešní době není tak moc razantní (nepočítám teď Asii - ty nekonečné války), tak nějaké ty "boje" tu jsou. A pokud to nechcete nazvat boji, tak vytlačením z kolektivu. Představte si třeba studenta Základní školy jako křesťana (nemyslím teď toho, který bude o přestávce citovat bibli a bude svatoušek - obyčejného člověka ale křesťana). Jen díky jeho vyznání bude automaticky vytlačen z kolektivu a jen horko těžko se do něj bude dostávat zpět. A pak že v této zemi je svoboda víry... jak chytré a vystihující zákony to jsou (lepší by tam bylo tolerance, jelikož ta je u většiny případů porušována)... ti nahoře si utopicky myslí, že jen díky zákonům mohou dát státu nějakou tu hezkou nálepku... ale o tom zase někdy jindy, zpět k náboženství. Chci prostě říci, že většina lidí, kteří nejsou ateisty, pokud nechtějí dostat nějakou tu "nálepku odlišnosti", tak raději budou o své víře mlčet. Vyhnou se tímto případným problémům a nesmyslným otázkám nebo i posměškům okolí.
Jednou jsem byla svědkem něčeho takového - kdy se obyčejná odpověd na nevinnou otázku zakončila tak hnusnou poznámkou, že mi toho člověka bylo upřímně líto a toho, kdo to ze sebe vypustil bych nejraději zabila. Vždyť je každého věc, čemu bude věřit. Alespoň do tohoto mu nemusí druzí tak kecat a tak ho omezovat, no ne!?

Phantom of The Opera (Fantom Opery)

29. října 2013 v 19:15 | Angelique |  Filmy/Seriály
Mezi lidmi jsou ti, kteří jsou tímto muzikálem posedlí, ti, kterým se zalíbil, ale po čase ho zapomenou, ti, co ho viděli, ale kvůli opernímu nádechu se jim nelíbil nebo ho nedokoukali a ti, kteří ho ještě neviděli. Já patřím do skupiny někde mezi posedlostí a oblíbeností. Nedá se totiž říci, že bych jím byla posedlá, ale ani, že bych za nějakou dobu na něj zapomněla. Tento film rozhodně patří mezi mé oblíbené. Je jeden z těch, u kterých bych se i po přerušení musela dodívat. Je to prostě něco jiného... nenajdu asi nic s čím bych ho mohla srovnat a nelhala bych.

Kromě děje se mi na něm moc líbil charakter postav - hlavně teda fantoma :D - takový tajemný, ale přesto ne chladný. Potom taky k tomu strašně sedla doba, ve které se vše odehrávalo.

Film/muzikál vypráví o jednom divadle, kde se vystupuje s operou. V něm se údajně nachází fantom, který divadlo zná tak dobře, že dokáže pokaždé utéci, když je "zpozorován". Kromě ústních důkazů se čas od času najde i nějaký ten oběšenec, který ho prý spatřil. Fantom se zamiluje do jedné dívky - operní pěvkyně - Christine. Sleduje ji, mluví s ní. Jednou ji zavede i do svého "království". O Christine ovšem usiluje také Rauol. A tímto vlastně začíná hlavní část děje.

1. Kapitola - Poprvé v nové škole

28. října 2013 v 20:42 | Angelique |  Rozsudek za odlišnost

"Tak a už je to tady" si řekla Atilla, když po zazvonění budíku otevřela oči.
Dnes byl den, kdy měla nastoupit do nové školy, což znamená nový kolektiv, podmínky, učitele.
Celá usměvavá se rychle oblékla, nasnídala a šla na autobus.
Jakmile nastoupila, sledovala, jak se zastávku od zastávky autobus začíná plnit. Nejvíce se soustředila na lidi v jejím věku, kteří by mohli být jejími nynějšími spolužáky. V hlavně se jí pořád honilo: "Mám někoho oslovit a začít se bavit? Vždyť ale nikoho neznám! Ale to tu mám zase sedět jak solný sloup?"
Nakonec zvítězila druhá možnost - sedět jako solný sloup.

Rozsudek za odlišnost - info

27. října 2013 v 21:49 | Angelique |  Rozsudek za odlišnost

Říkala jsem si, že bych tu mohla začít psát nějaký delší příběh - na kapitoly. Během dne jsem přemýšlela o ději, který by byl zajímavý, poutavý a ukázal by jinou stránku života. Nakonec jsem myslím vybrala dost dobrý. Do psaní se dám nejspíš od zítřka. Pravidelnost přídávání žádná nebude, potože většinou má chuť psát pravidelná není. Ale nebojte, nějaké velké pauzy nebudou. Bude to teď takový hlavní projekt, kterým se tu budu zabývat. Sama jsem zvědavá, jak to bude vypadat a jaké budou reakce.

Na banneru si můžete všimout, že příběh bude založený na pravidém ději, což je úplná pravda. Budu se snažit tam mít, co nejvíc toho, co se opravdu stalo, i když samozřejmě nějaké drobnější úpravy tam budou, aby nebyly nějaké části opravdu nudné.

Co bych řekla k názvu? Vymýšlela jsem ho dost dlouho a jsem s tím spokojená. Myslím, že podstatu příběhu bude vystihovat a je to takový typ názvu, který hned neprozradí celý děj ale jen naznačí, o čem bude. A podnadpis? Ten jsem si prostě nemohla odpustit... :)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
28.10.2013. 19:12
Děj už nám i s kapitolami vymyšlený, takže buď dnes nebo zítra přídám nejspíš 1. kapitolu :)

Liebster Blog Awards #2

25. října 2013 v 22:47 | Angelique |  Ostatní
Opět jsem se tu pár dní neukázala, ale ono to tak prostě někdy bude, jelikož už nejsem na základce a s holkama ještě zakládáme kapelu, takže jsem ráda, když si najdu chvilku klidu, kdy nemusím nic dělat. Jako já bych stihla napsat nějaký článek, ale neměl by pořádně hlavu ani patu, a to myslím by bylo k ničemu. Teď ale budeme mít týden volna, tak bych to tu mohla trochu víc rozjet. :) Možná udělám i nějaký nový design nebo změním pozadí na designu.... ale teď už k článku:
Jsem byla opět nominovaná do LBA (od Pisatelky), takže tady jsou mé odpovědi. 10 věcí o sobě a další info k tomu tu psát nebudu, jelikož jsem to už dělala (TADY).



Doro Pesch - Für Immer

22. října 2013 v 3:11 | Angelique |  Hudba
Nechtěla jsem sice dávát skoro po sobě písničku, ale tato se mi v poslední době dost zalíbila. Možná je to i tím, že není jak většina v angličtině, ale je v němčině. Dora možná i bude mou motivací, proč se učit německy (jelikož mám nejoblíbnější předmět po ZSV angličitnu, tak se mi to s ní dost plete a tím pádem tak trochu němčinu nesnáším... ale možná je to i tím, jak divně hnusně - pro mě ten jazyk zní). Ta písnička má podle mě v sobě něco dost zajímavého. Taky se mi líbí název Für Immer, což v překladu znamená věčnost. Na ně působí úžasně.... co na vás? Jak se líbí vám?


Počátek (Inception)

21. října 2013 v 15:20 | Angelique |  Filmy/Seriály
Po delší době jsem se rozhodla napsat recenzi (a i takové doporučení) na film. Měla jsem na ni více adeptů, ale nakonec jsem zvolila film Inception (Počátek), který jsem viděla nedávno a dost mě zaujal.
Nejvíc se mi asi líbil nápad filmu, který tento film rozhodně má. Není to jako většina filmů - o ničem... jen vymyslet nějaký pitomý děj a shrábnout peníze. Tento film mě fakt zaujal a líbil se mi.
Celý film je o snění (přesněji lucidním snění) - o tom, jak můžeme sny ovládat, co všechno v můžeme ve snu dělat, jaké to má pro a proti, na co si dát v případě snění pozor. Dokonce je tam i možnost mít sen ve snu (a ne jen jednou - třeba i sen ve snu a v tom snu další sen). Má taky dost poutavý příběh, který možná donutí i přemýšlet... a pokud ne to, tak rozhodně po skončení budete mít v hlavě plno myšlenek.